Artróza patří mezi nejčastější onemocnění pohybového aparátu. Projevuje se především bolestí, ztuhlostí a postupným omezením pohyblivosti postiženého kloubu. Nejčastěji se objevuje v kolenou, kyčlích, páteři a drobných kloubech rukou, může však postihnout prakticky kterýkoliv kloub.
V minulosti byla artróza často popisována pouze jako mechanické „opotřebení chrupavky“. Dnes je však známo, že jde o složitější onemocnění, které ovlivňuje celý kloub. Změny se mohou týkat nejen chrupavky, ale také kostí, kloubního pouzdra, vazů, šlach a okolních svalů. Světová zdravotnická organizace proto artrózu charakterizuje jako degenerativní kloubní onemocnění, které může způsobovat bolest, otok, ztuhlost a omezení volného pohybu.
Přestože artrózu nelze vždy zcela odstranit, její příznaky je možné vhodnou léčbou a změnou životního stylu výrazně zmírnit. Pravidelný pohyb, posilování svalů, udržení zdravé hmotnosti a správné zatěžování kloubů mohou pomoci zachovat soběstačnost a aktivní život.
Co je artróza?
Artróza, odborně osteoartróza nebo osteoarthritis, je chronické onemocnění kloubů. Dochází při něm k postupným změnám kloubní chrupavky a dalších struktur, které tvoří kloub.
Zdravá chrupavka pokrývá konce kostí, snižuje tření a pomáhá tlumit nárazy během pohybu. Při artróze se její povrch postupně mění, může ztrácet pružnost a stávat se tenčím. Organismus na zvýšenou zátěž reaguje přestavbou kosti a tvorbou kostních výrůstků, které se označují jako osteofyty.
Artróza se obvykle vyvíjí pomalu. Její průběh však není u každého člověka stejný. Někteří lidé mají na rentgenovém snímku výrazné změny, ale jen mírné obtíže. Jiní mohou pociťovat silnou bolest i při méně nápadném nálezu.
Příznaky navíc nemusí neustále postupovat. Mohou se střídat období relativního klidu s obdobími zhoršení, která se někdy označují jako vzplanutí neboli flare-up.
Jaké jsou nejčastější příznaky artrózy?
Projevy artrózy závisí na postiženém kloubu, rozsahu změn, fyzické aktivitě, tělesné hmotnosti a celkovém zdravotním stavu.
Mezi nejčastější příznaky artrózy patří:
- bolest kloubu při pohybu nebo zatížení,
- ztuhlost po ránu nebo po delším odpočinku,
- omezený rozsah pohybu,
- citlivost kloubu na dotek,
- otok v okolí kloubu,
- praskání, vrzání nebo křupání při pohybu,
- pocit nestability,
- oslabení okolních svalů,
- změna tvaru kloubu,
- zhoršení schopnosti vykonávat běžné činnosti.
Typická bolest při artróze se zpočátku objevuje hlavně při vyšší zátěži a po odpočinku se zmírňuje. V pokročilejších stadiích může být přítomna také v klidu nebo v noci. Mezi základní projevy patří bolest, ztuhlost a omezení pohyblivosti.
Ranní ztuhlost bývá u artrózy obvykle krátká. Pokud trvá dlouho, kloub je výrazně oteklý, horký nebo zarudlý, může jít o zánětlivé revmatické onemocnění či jiný zdravotní problém.
Které klouby artróza nejčastěji postihuje?
Artróza se může objevit v různých částech těla. Nejčastěji postihuje klouby, které jsou pravidelně zatěžovány nebo které v minulosti prodělaly úraz.
Artróza kolene
Artróza kolene neboli gonartróza patří mezi nejčastější formy tohoto onemocnění. Bolest se může objevovat při chůzi, vstávání ze židle, dřepu nebo při pohybu po schodech.
Koleno může být ztuhlé, oteklé a méně stabilní. Postupně může docházet také k oslabení stehenních svalů, které jsou důležité pro stabilizaci kloubu.
Artróza kyčle
Artróza kyčle se označuje jako koxartróza. Bolest bývá často pociťována v třísle, ale může se šířit také do stehna, hýždě nebo ke kolenu.
Typickým problémem je omezení pohybu. Člověk může mít potíže při obouvání, oblékání ponožek, nastupování do automobilu nebo delší chůzi.
Artróza rukou a prstů
Na rukou artróza často postihuje klouby prstů a kořen palce. Mohou se vytvářet tvrdé uzlíky, měnit tvar prstů a snižovat síla úchopu.
Obtíže se mohou projevit při otevírání sklenic, zapínání knoflíků, psaní nebo práci s drobnými předměty.
Artróza páteře
Degenerativní změny mohou postihovat také drobné klouby páteře a meziobratlové ploténky. Mohou způsobovat bolest zad, ztuhlost a omezení pohybu.
Samotný nález degenerativních změn na rentgenu však nemusí být vždy příčinou bolesti. Potíže zad mohou mít více různých příčin, které je třeba hodnotit v širších souvislostech.
Co způsobuje artrózu?
Artróza obvykle nevzniká pouze z jedné příčiny. Na jejím rozvoji se může podílet kombinace věku, genetických předpokladů, předchozích zranění, pracovní nebo sportovní zátěže a životního stylu.
Vyšší věk
Riziko artrózy se s věkem zvyšuje. To však neznamená, že artróza je nevyhnutelnou součástí stárnutí. Ne každý starší člověk má bolestivé kloubní obtíže a onemocnění se může objevit také u mladších osob.
Předchozí úraz kloubu
Zlomenina, poškození menisku, přetržení vazů nebo opakované podvrtnutí mohou změnit stabilitu a způsob zatěžování kloubu. Artróza se může rozvinout i několik let po původním úrazu.
Nadměrná nebo jednostranná zátěž
Opakované pracovní pohyby, dlouhodobé klečení, časté zvedání těžkých břemen nebo intenzivní sport bez dostatečné regenerace mohou některé klouby nadměrně zatěžovat.
Pohyb sám o sobě však kloubům neškodí. Přiměřená pravidelná aktivita je naopak jedním ze základních způsobů, jak artrózu zvládat.
Nadváha a obezita
Vyšší tělesná hmotnost zvyšuje mechanické zatížení nosných kloubů, zejména kolen a kyčlí. Tuková tkáň navíc vytváří biologicky aktivní látky, které mohou ovlivňovat procesy v organismu.
Snížení hmotnosti může u lidí s nadváhou zmírnit zatížení kloubů a zlepšit pohyblivost.
Genetické dispozice
U některých lidí se vyskytuje artróza častěji v rodině. Genetické faktory mohou ovlivnit kvalitu chrupavky, tvar kloubu nebo náchylnost k rozvoji onemocnění.
Vrozené a získané odchylky kloubu
Nesprávné postavení končetin, dysplazie kyčle, rozdílná délka nohou nebo nestabilita kloubu mohou způsobit nerovnoměrné rozložení zátěže.
Mezi uznávané rizikové faktory patří vyšší věk, nadváha, předchozí poranění a dlouhodobé přetěžování kloubu.
Jak se artróza diagnostikuje?
Diagnostika začíná rozhovorem s lékařem a fyzikálním vyšetřením. Lékař se ptá na charakter bolesti, dobu trvání obtíží, ranní ztuhlost, předchozí úrazy a omezení při běžných aktivitách.
Při vyšetření hodnotí:
- rozsah pohybu,
- citlivost kloubu,
- otok,
- stabilitu,
- svalovou sílu,
- způsob chůze,
- případnou deformaci.
U lidí starších 45 let s typickými obtížemi lze artrózu často diagnostikovat klinicky, bez nutnosti okamžitého rentgenu nebo magnetické rezonance. Zobrazovací vyšetření je důležitější tehdy, pokud jsou příznaky neobvyklé, rychle se zhoršují nebo existuje podezření na jinou diagnózu.
Rentgen může ukázat zúžení kloubní štěrbiny, změny kostí nebo osteofyty. Magnetická rezonance se používá jen ve vybraných případech.
Jak se artróza léčí?
Léčba artrózy se přizpůsobuje konkrétnímu člověku. Cílem je zmírnit bolest, zachovat nebo zlepšit pohyblivost, posílit svaly a umožnit co nejdéle běžné každodenní fungování.
Nejdůležitější součástí léčby jsou pravidelné cvičení a podle potřeby úprava tělesné hmotnosti. Léky, fyzioterapie a další postupy se volí podle typu a intenzity obtíží.
Pohyb a cvičení při artróze
Strach z bolesti často vede k omezení pohybu. Dlouhodobá nečinnost však oslabuje svaly, zhoršuje stabilitu kloubu a může dále snižovat fyzickou kondici.
Vhodně zvolené cvičení pomáhá:
- posilovat svaly kolem kloubu,
- udržovat rozsah pohybu,
- zlepšit stabilitu a rovnováhu,
- snížit bolest,
- usnadnit běžné denní činnosti,
- podpořit kontrolu tělesné hmotnosti.
Doporučuje se kombinovat posilovací cvičení s aerobní aktivitou. Vhodná může být chůze, jízda na kole, plavání, cvičení ve vodě nebo trénink na rotopedu. Výběr závisí na postiženém kloubu a celkové kondici.
Na začátku cvičení se může bolest dočasně mírně zvýšit. Dlouhodobě pravidelná aktivita zpravidla přispívá ke zlepšení funkce a kvality života. NICE považuje pravidelné terapeutické cvičení za základní součást léčby artrózy.
Při výrazných obtížích je vhodné sestavit cvičební plán s fyzioterapeutem.
Snížení tělesné hmotnosti
Pokud má člověk s artrózou nadváhu, může být postupné snížení hmotnosti významnou součástí léčby. Každý krok při chůzi vytváří v kolenních a kyčelních kloubech zátěž, která může být několikanásobkem tělesné hmotnosti.
Není nutné usilovat o rychlé drastické hubnutí. Důležitější je dlouhodobě udržitelná změna jídelníčku a pohybových návyků.
Základem by měla být strava s dostatkem zeleniny, ovoce, bílkovin, celozrnných potravin a zdravých tuků.
Léky proti bolesti
Při artróze mohou být podle doporučení lékaře nebo lékárníka používány léky proti bolesti a zánětu.
Často se využívají lokální nesteroidní protizánětlivé přípravky ve formě gelu nebo krému. U některých pacientů mohou být vhodné také tablety ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léků.
Tyto léky však nejsou vhodné pro každého. Mohou ovlivňovat žaludek, ledviny, krevní tlak nebo srážlivost krve. Zvláštní opatrnost je nutná u seniorů a osob s chronickými onemocněními.
Léky by měly být užívány v nejnižší účinné dávce a po co nejkratší nezbytnou dobu podle odborného doporučení.
Fyzioterapie a podpůrné pomůcky
Fyzioterapeut může pomoci zlepšit sílu svalů, rozsah pohybu, stabilitu a správné provádění cviků. Součástí terapie může být také nácvik chůze nebo doporučení úprav pracovních a každodenních činností.
Některým lidem pomáhají:
- vycházkové hole,
- berle,
- ortézy,
- vhodná obuv,
- vložky do bot,
- ergonomické pomůcky,
- madla a další úpravy domácnosti.
Pomůcky by měly být správně zvolené a nastavené, aby nevytvářely nevhodnou zátěž v jiné části těla.
Kloubní injekce
Při přetrvávajících obtížích může lékař ve vybraných případech doporučit injekční léčbu přímo do kloubu.
Kortikosteroidní injekce mohou krátkodobě zmírnit bolest, zejména při výrazném zhoršení. Nejsou však určeny k častému a neomezenému opakování.
Účinnost přípravků s kyselinou hyaluronovou se může mezi pacienty lišit a odborná doporučení nejsou ve všech zemích stejná. O vhodnosti konkrétního zákroku proto musí rozhodnout lékař.
Operace artrózy
Operace se zvažuje tehdy, když bolest a omezení pohybu výrazně zasahují do běžného života a konzervativní léčba nepřináší dostatečnou úlevu.
Nejčastějším výkonem u pokročilé artrózy kolene nebo kyčle je náhrada kloubu. Rozhodnutí závisí na intenzitě obtíží, zdravotním stavu, očekávaném přínosu a preferencích pacienta.
Samotný rentgenový nález není jediným důvodem k operaci. Důležité je především to, jak artróza ovlivňuje každodenní život.
Doplňky stravy při artróze
Lidé s artrózou často užívají kolagen, glukosamin, chondroitin, MSM, kurkumin nebo kyselinu hyaluronovou. Výsledky studií však nejsou u všech přípravků jednotné a doplňky nemohou obnovit výrazně poškozenou chrupavku.
Při výběru je vhodné sledovat přesné složení, doporučenou dávku, původ surovin a důvěryhodnost výrobce.
Doplněk stravy by neměl nahrazovat:
- pravidelné cvičení,
- zdravou tělesnou hmotnost,
- fyzioterapii,
- lékařské vyšetření,
- předepsanou léčbu.
Lidé, kteří užívají léky na ředění krve nebo mají chronické onemocnění, by měli vhodnost doplňků konzultovat s lékařem či lékárníkem.
Čemu se při artróze vyhnout?
Úplný klid a dlouhodobé šetření kloubu obvykle nejsou správným řešením. Vedou k oslabení svalů a zhoršení kondice.
Nevhodné mohou být také:
- nárazové intenzivní cvičení bez přípravy,
- rychlé zvýšení sportovní zátěže,
- dlouhodobé setrvání v jedné poloze,
- opakované přetěžování bolestivého kloubu,
- ignorování výrazného otoku nebo nestability,
- samovolné dlouhodobé užívání léků proti bolesti.
Zátěž by měla být přiměřená a postupně zvyšovaná. Mírné nepohodlí po cvičení může být normální, ale výrazná bolest nebo otok přetrvávající několik dnů znamenají, že je vhodné intenzitu snížit.
Lze artróze předcházet?
Artróze nelze vždy úplně zabránit, protože některé rizikové faktory, například věk nebo genetiku, nelze změnit. Riziko a závažnost obtíží však lze ovlivnit.
Důležitá preventivní opatření zahrnují:
- pravidelný pohyb,
- posilování svalů,
- udržení zdravé tělesné hmotnosti,
- správnou techniku při sportu,
- postupné zvyšování fyzické zátěže,
- vhodnou pracovní ergonomii,
- včasnou léčbu úrazů,
- dostatečnou regeneraci,
- pestrou a vyváženou stravu.
Po poranění kloubu je důležitá správná rehabilitace. Návrat ke sportu by měl probíhat postupně, až po obnovení síly, stability a koordinace.
Kdy navštívit lékaře?
Lékařské vyšetření je vhodné, pokud bolest kloubu trvá několik týdnů, opakovaně se vrací nebo omezuje běžné činnosti.
Rychlejší vyšetření je nutné, pokud se objeví:
- náhlá silná bolest,
- výrazný otok,
- zarudnutí a horkost kloubu,
- horečka,
- nemožnost končetinu zatížit,
- bolest po vážnějším úrazu,
- nevysvětlitelný úbytek hmotnosti,
- bolest, která pravidelně budí ze spánku,
- rychlé zhoršování potíží.
Tyto příznaky nemusí být způsobeny artrózou a mohou upozorňovat na infekci, zlomeninu, dnu nebo zánětlivé revmatické onemocnění.
Nejčastější otázky o artróze
Je artróza totéž co artritida?
Ne. Artritida je obecné označení pro skupinu onemocnění kloubů. Artróza je jedním z nich. Revmatoidní artritida je naopak autoimunitní zánětlivé onemocnění a vyžaduje jiný způsob léčby.
Dá se artróza úplně vyléčit?
Současná léčba obvykle nedokáže vrátit kloub do původního stavu. Může však výrazně zmírnit bolest, zlepšit pohyblivost a zpomalit zhoršování funkce.
Je při artróze vhodné cvičit?
Ano. Pravidelné terapeutické cvičení patří mezi nejdůležitější části léčby. Program by měl odpovídat postiženému kloubu, kondici a intenzitě obtíží.
Škodí chůze při artróze kolene?
Přiměřená chůze je většinou vhodná. Při výrazné bolesti je možné zkrátit trasu, zpomalit, zařadit přestávky nebo využít vycházkovou hůl.
Pomáhá teplo, nebo chlad?
Teplo může zmírňovat ztuhlost a uvolňovat svaly. Chlad může pomoci při dočasném otoku nebo podráždění. Je vhodné vyzkoušet, co konkrétnímu člověku přináší úlevu.
Je křupání v kloubu známkou artrózy?
Samotné křupání bez bolesti nemusí znamenat onemocnění. Pokud je doprovázeno bolestí, otokem nebo omezením pohybu, je vhodné kloub vyšetřit.
Zhoršuje se artróza vždy s věkem?
Ne vždy. Příznaky mohou zůstávat dlouho stabilní a někdy se střídají lepší a horší období. Aktivní přístup může výrazně ovlivnit schopnost člověka fungovat.
Závěr
Artróza je chronické onemocnění, které ovlivňuje celý kloub a může způsobovat bolest, ztuhlost a omezení pohybu. Nejčastěji postihuje kolena, kyčle, ruce a páteř.
Základem účinné léčby je pravidelný pohyb, cílené posilování svalů, zdravá tělesná hmotnost a přiměřené zatěžování kloubu. Podle intenzity obtíží lze využít fyzioterapii, léky, podpůrné pomůcky, injekční léčbu nebo v pokročilých případech operaci.
Čím dříve člověk začne aktivně pečovat o sílu svalů, pohyblivost a celkovou kondici, tím větší má šanci udržet si dlouhodobě kvalitní a samostatný život.
Upozornění: Text má informativní charakter a nenahrazuje lékařské vyšetření, diagnózu ani individuálně stanovenou léčbu.
